Nejsilnější jsou týmy, kde jsou lidé od sebe typově nejdál. Cože?!

Minulý týden jsem vedla firemní seminář na téma Mistrovská týmová komunikace

Většinou na seminářích zaujme každého něco trochu jiného, což je přirozené. Každý jsme jiný a v jiné situaci, a proto s námi zarezonují rozdílné myšlenky. 

Na tomto semináři ale většinu zaujalo to stejné, a to že: “Nejsilnější jsou týmy, kde jsou lidé od sebe typově nejdál.”

Taky vás to překvapuje? Vysvětlím:

Pokud máte v týmu 3 lidi na stejné vlně, lidi kteří si skvěle rozumí a dokáží se o všem bavit, pravděpodobně je to proto, že jsou si podobní. Podobně přemýšlejí, mají podobné zájmy i styl komunikace. Řekli byste, že je to výhoda, mít vedle sebe samé parťáky se kterými se nikdy nedostanete do konfliktu a se kterými máte na většinu věcí stejný názor. No na jednu stranu to bezpochyby výhoda je. 

Pokud se ale začneme hlouběji zajímat o osobností typy nebo začneme zkoumat týmové role, které každý z nich zastává, možná zjistíme, že jsou si až příliš podobní. Co to znamená?

Že možná máme skvělý tým, protože máme 3 týmové hráče, ale vlastně nám trochu dělá problém dotáhnout do konce všechny naše nápady, protože nemáme žádného dotahovače. 

Nebo možná máme někoho, kdo hlídá termíny a vždy se postará, abychom práci dokončili a odevzdali včas, ale jedeme dlouhodobě v zajetých kolejích bez nových nápadů a schopnosti hledat nové příležitosti a podívat se na běžné situace z jiného úhlu. Chybí nám totiž inovátor.

A tím se vracím k původní myšlence. Pokud máme tým složený z rozdílných typů lidí, jsme definitivně silnější, schopnější a máme víc možností. Jsme ucelené a kompaktní puzzle složené s jednotlivých dílků, které do sebe přesně zapadají. 

Nic ale není zadarmo. Fungování v takovém týmu klade vysoké nároky na dobře nastavenou komunikaci, otevřenost, procesy a celkově dobré vzájemné porozumění. Pokud takový tým máte nebo chcete mít, je potřeba péči o jednotlivce i tým věnovat extra dávku pozornosti. 


Co dělat, pokud jste třeba jen 2 nebo 3 a nechcete váš tým rozšiřovat o další lidi? 

I ve dvou lidech je možné složit kvalitní tým. Většinou máme všichni jednu hlavní roli, ve které se cítíme přirozeně nejlépe. Zároveň ale ovládáme 2-3 další vedlejší role, které dokážeme velmi dobře zastávat, pokud to vědomě přijmeme. 

“Vědomě přijmeme” považuju za klíčový prvek. Protože i když jsme v týmu stále jen 3, dokážeme posunout spolupráci na vyšší úroveň, pokud se začneme zajímat o to, jaký kdo z nás je, jaké máme schopnosti, role a talenty. Na základě poznání sebe sama se pak můžeme rozhodnout, kterou komfortní zónu překročit a kterou roli přijmout. 

Např. já o sobě vím, že jsem v hlavní roli týmová hráčka. Stmelování kolektivu, péče o tým, empatie, všímavost, naslouchání, smysl pro spravedlnost .. to vše mi jde tak nějak samo.

Zároveň vím, že jsem zdatná vykonavatelka a realizátorka. Dokážu proměnit nápady v uskutečnitelné úkoly. Jsem výkonná a zodpovědná.

Přirozeně rozhodně nejsem perfekcionistka, maličkostmi nejsem nijak posedlá, ale vím, že dokážu vědomě přijmout i roli dokončovatele. Tedy člověka, který dá pozor na to, aby tým dosahoval výsledků. 

Teď se trochu oslím můstkem vrátím úplně na začátek. 

Pokud máte kolem sebe kolegy se kterými si nerozumíte, nebo máte pocit že řeší pro vás nedůležité věci, je to skvělé! Případné neshody zkuste proměnit ve výhodu. Zkuste v tom uvidět příležitost. Příležitost, jak vaši rozdílnost a jinakost proměnit v DAR. Dar pro vás, pro spolupráci, pro tým, pro celou firmu.

Poznejte sami sebe.

Poznejte se navzájem. 

Hledejte přednosti.

V čem vás kolegové doplňují?

Co vy neumíte a oni umí?

Co se od nich můžete naučit?

Buďte otevření, hledejte, objevujte, mluvte! Poznání vede k pochopení. Pochopení vede k přijetí. Přijetí pak k otevřenosti a otevřenost k důvěře. A důvěra je základem jakéhokoliv dobrého vztahu. Osobního i pracovního. 


Jsem Šárka Škodová, expertka na firemní štěstí, tým leaderka s 15 letou praxí. 

Jsem maminka 4 domškoláků, zakladatelka a ředitelka Klubu Rubikon a současně předsedkyně spolku a tým leaderka v komunitní škole Holubník Prusiny. 

Vedla jsem týmy z různých oborů, rozličných velikostí. Pracovala s kolektivem ryze mužským i čistě ženským. Postupně jsem ale zjistila, že vůbec nezáleží na tom, kolik má tým členů, nebo v kterém oboru se podnik pohybuje. Všichni zaměstnanci jsou především lidéChtějí pracovat tam, kde je jim dobře. Kde se cítí bezpečně a kde jim někdo naslouchá. Místo, kde mohou uplatnit to, co umí nejlépe.

Díky všem svým zkušenostem jsem zjistila, že základní prvky práce s týmem se stále opakují. Ověřila jsem v praxi (a to několikrát), že je možné vytvořit spokojený a úspěšný tým použitím jen několika základních týmových technik. Celé své know-how jsem sepsala do e-booku “6 praktik úspěšného tým leadera”.

Naplnila jsem ho nejen srozumitelným popisem jednotlivých technik, ale i konkrétními akčními kroky. Součástí e-booku jsou i pracovní listy k tisku, obsahující postup provedení praktik krok za krokem, přípravu a časovou náročnost.

Chci prozkoumat e-book 6 praktik úspěšného tým leadera

— Šárka Škodová

2 komentáře u „Nejsilnější jsou týmy, kde jsou lidé od sebe typově nejdál. Cože?!

  1. Andrea Potužáková Reagovat

    Chci se dozvědět o ebooku,protože to je jedna z možností,jak v soucasnem týmu zůstat nebo ho opustit.

    • Šárka Škodová Autor článkuReagovat

      Rozhodnout se pro změnu (ať už to dopadne jakkoliv) je skvělá startovní čára. “Hold the vision, trust the process.” (Drž se své vize a dej důvěru v proces) :-*.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *